Středa 20. 11. 2013

 

2 Mak 7,1.20-31

1Stalo se, že bylo zajato sedm bratrů i s matkou, a král, aby je donutil jíst jim zakázané vepřové maso, chtěl toho dosáhnout mučením biči a řemeny.

20Ještě více obdivu a vzácné památky je hodna matka. V jediném dnu viděla záhubu sedmi synů a nesla to srdnatě s nadějí v Hospodina.
21
Každého z nich povzbuzovala v rodné řeči, plna ušlechtilé moudrosti, v níž spojovala ženskou rozvahu s mužnou silou. Říkala jim:
22„Nevím, jak jste vznikli v mém lůnu, já vám nedarovala ducha a život, ani jsem nikomu z vás nedala dohromady všechny části těla.
23Proto tedy Stvořitel světa, který dává vzniknout člověku při zrození a zná původ všech věcí, vám ve své milosti daruje život znovu, když teď dáváte přednost jeho zákonům před sebou samými.“
24Antiochos se domníval, že matka jím pohrdá, a podezříval ji , že ho svou řečí tupí. Ještě zbýval nejmladší; král mu domlouval nejen slovy, nýbrž sliboval mu i skrze přísahu, že ho učiní bohatým a šťastným, odpadne-li od zásad otců, že ho učiní svým přítelem a svěří mu významné úřady.
25Když však mládenec na to nepřistoupil, král dal přivolat matku a naléhal na ni, aby sama jinochovi radila k záchraně.
26Po velkém naléhání svolila, že syna přemluví.
27Sklonila se k němu a s posměchem vůči krutému tyranovi takto promluvila v rodné řeči: „Synu, měj se mnou slitování! Devět měsíců jsem tě nosila v lůnu, tři roky tě kojila, krmila a vychovávala do nynějšího věku.
28Prosím tě, dítě, pohlédni k nebi i na zemi, na všechno, co je zde vidět, a věz, že to Bůh udělal ne z toho, co bylo, a že i lidský rod takto povstal.
29Neboj se toho kata, ale buď hoden svých bratrů a přijmi smrt, abych z Božího slitování dostala s tvými bratry zpět i tebe.“
30Sotva to dořekla, mládenec pravil: „Nač čekáte? Já neposlouchám nařízení krále, já jsem poslušný Zákona, který dostali naši otcové od Mojžíše.
31Ale ty, který sis na Hebreje vymyslil kdejakou újmu, neunikneš Božím rukám.

Žl 17

1 Modlitba; Davidova. Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování, dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.
2Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo.
3Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.
4Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka.
5Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.
6K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.
7Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají.
8Ochraňuj mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel
9před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí, úhlavními nepřáteli, když mě obkličují.
10Tukem obrostlo jim srdce, jejich ústa mluví zpupně.
11Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak dostat k zemi.
12 Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu.
13Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka
14a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům.
15však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem.

Lk 19,11-28

11Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.
12
Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.
13Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘
14Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘
15Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.
16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘
17Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘
18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘
19Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘
20Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,
21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘
22Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
23Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘
24Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘
25Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘
26Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
27Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘“
28Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.

Komentář: Lk 19,11-28
Co pro mne znamená být "věrný v maličkosti"? K jaké službě mne Pán obdaroval a poslal? Jak jeho poslání naplňuji?

Žl 17,6
Volám k tobě, Bože!

*****************************************************************************

Bible21

2 Mak 7,1.20-31

není

Žl 17

1Modlitba Davidova.Slyš, Hospodine, mou spravedlivou při,mému volání popřej sluch,vyslechni moji modlitbu –vychází ze rtů bezelstných.2Od tebe samého ať vyjde můj soud,tvé oči na právo ať dohlédnou!3Zkoumals mé srdce, v noci s’ mě prověřil,tříbils mě a nenalezl nic.Myšlením ani ústy jsem nehřešil,4tak jak to lidé běžně dělají.Pro slovo, jež vyšlo ze tvých rtů,varoval jsem se cest zločinců.5Mé kroky se držely tvých šlépějí,mé nohy neklesly.6K tobě volám, Bože, ty mi odpovíš,své ucho nakloň mi, má slova slyš!7Svou lásku, Zachránce, prokaž svou pravicítěm, kdo před útočníky k tobě prchají!8Jak zřítelnici oka mě opatruj,ve stínu tvých křídel kéž úkryt naleznu9před ničemy, kteří mě chtějí napadnout,před smrtelnými nepřáteli všude okolo!10Svým vlastním tukem zarostli,svými ústy zpupně mluvili.11Vystopovali mě, už mě obkličují,očima pátrají, jak by mě srazili.12Jsou jako lev, jenž po kořisti lační,jak dravý lev, jenž číhá ve skrýši.13Povstaň, Hospodine! Postav se mu tváří!Sraz ho na kolena – mečem svýmzachraň mi život před ničemy!14Před lidmi, Hospodine, svou rukou ochraň mě,před lidmi, jejichž odplatou je život na světě.Ať se jim naplní břicha tím, cos jim nashromáždil,ať jejich děti mají víc, než sní,na jejich maličké ať zbude v hojnosti!15Já se však po právu budu kochat tvou tváří,nasycen budu tvou podobou, až se probudím.

Lk 19,11-28

O hřivnách
11Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. 12Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. 13Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ 14Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘15Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ 19Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘20Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, 21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? 23Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ 24Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘25‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘26Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“
Král na oslíku
28Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému.

*****************************************************************************

Zdroj: ČEP+www.bible21.cz

Zobrazeno 707×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková