Středa 3. 7. 2013 svátek sv. Tomáše

Ef 2,19-22

¹⁹Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.
²⁰Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
²¹V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu;
²²v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.

Komentář: Ef 2,19-22
Ježíš je ten, který tě spojuje s křesťany ve tvé farnosti, ale i na celém světě, i s minulými generacemi. On tě začleňuje do společenství církve, dává ti tvou službu a chce tě trvale budovat "působením Ducha v Boží příbytek". A stejně tak i tvé bratry a sestry. Cesta k němu vede přes milování tvých bratrů a sester a zároveň s nimi!

Jan 20,24-29

²⁴Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.
²⁵Ostatní učedníci mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“
²⁶Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“
²⁷Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“
²⁸Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“
²⁹Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“

Jan 20,26
Pokoj vám!

Žalm 117, 1 – 2

¹Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho zpěvem,
²neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství. Hospodinova věrnost je věčná! Haleluja.

*****************************************************
Bible21
Ježíš jim odpověděl: Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit. (Jan 6:35)

Ef 2,19-22

Pokoj vzdáleným i blízkým
… ¹⁹A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny. ²⁰Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. ²¹V něm se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu. ²²V něm se i vy společně budujete, abyste byli Božím příbytkem v Duchu.

Jan 20,24-29

Pokoj vám
… ²⁴Když tehdy mezi ně Ježíš přišel, jeden z Dvanácti, Tomáš zvaný Dvojče, tam nebyl. ²⁵Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ „Dokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou,“ odpověděl jim, „dokud prstem nesáhnu tam, kde byly hřeby, dokud nevložím ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím.“
²⁶O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: „Pokoj vám.“ ²⁷Potom řekl Tomášovi: „Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit.“
²⁸„Můj Pán a můj Bůh!“ zvolal Tomáš.
²⁹„Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl,“ řekl mu Ježíš. „Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili.“

Žalm 117, 1 – 2

¹Chvalte Hospodina, všechny národy,
pojďte ho všichni lidé velebit!
²Jeho láska k nám je tak veliká,
Hospodinova věrnost věky přetrvá!
Haleluja!
*****************************************************

Meditácia na text - Ján 20, 24 - 29

Tomáš, jeden z Dvanástich nazývaný Didymus, nebol s nimi, keď prišiel Ježiš. Ostatní učeníci mu hovorili: „Videli sme Pána.“ Ale on im povedal: „Ak neuvidím na jeho rukách stopy po klincoch a nevložím svoj prst do rán po klincoch a nevložím svoju ruku do jeho boku, neuverím.“

O osem dní boli jeho učeníci zasa vnútri a Tomáš bol s nimi. Prišiel Ježiš, hoci dvere boli zatvorené, stal si doprostred a povedal: „Pokoj vám!“ Potom povedal Tomášovi: „Vlož sem prst a pozri moje ruky! Vystri ruku a vlož ju do môjho boku! A nebuď neveriaci ale veriaci!“ Tomáš mu odpovedal: „Pán môj a Boh môj!“ Ježiš mu povedal: „Uveril si, pretože si ma videl. Blahoslavení tí, čo nevideli, a uverili.“

Meditácia

Svätého Tomáša, apoštola, sviatok

"Videli sme Pána" (Jn 20, 25).

Tomáš to jednoducho nebral. Hoci mu všetci ostatní apoštoli hovorili, že Ježiš žije, nedokázal to pripustiť. Akoby mu niekto zrušil e-mailovú adresu. Navyše ešte vyhlásil, že uverí iba vtedy, keď uvidí Ježiša na vlastné oči a dotkne sa svojimi rukami jeho rán. Apoštoli museli byť z neho sklamaní, pretože sa s touto vzrušujúcou novinou chceli podeliť so svojím priateľom. Tomáš nebol s nimi, keď sa im Ježiš zjavil prvýkrát, a preto teraz, zoči-voči jeho skepticizmu, uvažovali, ako ho presvedčia o tom, čo videli a počuli. Bolo však isté, že ho nepresvedčia. Trošku tú novinu teda doplnili. Porozprávali mu o tom, čo pritom osobne zažili. To však z ich strany bolo všetko. Viac urobiť nemohli. Bolo na Pánovi, aby sa postaral o zvyšok. A ako na Tomášove pochybnosti zareagoval Ježiš? Stretol sa s ním. Zjavil sa mu osobne a vyzval ho, aby sa vlastnoručne dotkol jeho rán. Tomáš viac nepotreboval. Toto jediné stretnutie, tento jediný kúsok nepopierateľného dôkazu mu pomohol urobiť krok k novej a hlbšej viere: Ježiš nebol len obyčajným mŕtvym mužom, ktorý ožil. Bol skutočne Pánom a Bohom! Tomáš bol napokon tak hlboko presvedčený o Ježišovi, že šíreniu dobrej noviny o ňom venoval celý zvyšok svojho života. Dostal sa až do Indie! Na svojich cestách bol stelesnením pevnej a neochvejnej viery v to, že Ježiš urobí všetko potrebné, aby sa k viere dostal každý človek. Rovnako, ako to urobil aj v jeho prípade. Dnes, keď oslavujeme svätého Tomáša, poprosme Ježiša o osviežujúce stretnutie s ním. Kiežby sa nám dal nanovo spoznať, aby sme zosilneli vo viere. A aby sme ako apoštoli, ktorí vydali svedectvo Tomášovi, a ako Tomáš, ktorý vydal svedectvo ďalším tisíckam ľudí, aj my našli odvahu a radostne hovorili ľuďom vo svojom okolí: "Videl som Pána!"

Pane Ježišu, nesmierne si vážim vzácny poklad viery, ktorý si mi vložil do srdca. Hoci ťa nevidím, verím v teba. Pomôž mi povedať každému okolo seba, že žiješ. Prehovor mojimi slovami a mojím svedectvom do sŕdc týchto ľudí tak, ako si prehovoril do môjho srdca.

List Efezanom 2, 19 - 22; Žalm 117, 1 - 2; Ján 20, 24 – 29

*****************************************************

Zdroj: ČEP+www.bible21.cz+www.smn.sk